Proč montessori?
"Kořeny všech rostlin hledají mezi mnoha látkami obsaženými v trávě právě ty, které potřebují. Hmyz si nevybírá květy nahodile, nýbrž usedá právě na ty, jež jsou uzpůsobené jeho návštěvám. ... Každá živá bytost si dokáže ve složitém a mnohostranném prostředí vybrat právě to, co prospívá jejímu životu. "
Pomůcky, činnosti, uspořádání prostředí - to všechno v montessori vychází z přirozených potřeb dítěte, které si instinktivně hledá takové činnosti, jaké svůj rozvoj právě potřebuje. Tím, že mu je ve správnou dobu nabídneme ve vyšší míře, podpoříme jeho rozvoj (a spokojenost) na maximum. Uchopování předmětů, pohyb (stoj), koordinace oko - ruka, zjemňování zraku, sluchu, pohybová koordinace, schopnost postarat se o své potřeby, sebeobsluha, později čtení, psaní, počítání - to všechno se v životě dítěte objevuje jako zesílený zájem o konkrétní typ činností. Tato senzitivní období, určitá "okna" zvýšeného zájmu, se objevují (a také mizí) během prvních šesti let života dítěte. Jejich objevení a pochopení mi dalo do života i praxe víc, než mnoho hodin vývojové psychologie během předchozího studia.
" Naše pomůcky jsou navrženy tak, aby v sobě obsahovaly možnost viditelného a hmatatelného ověření. "
Důležitou součástí života dítěte je možnost získávat vlastní zkušenosti. Zkoušet nové věci, zdokonalovat se, dělat "bezpečné" chyby - poznat přirozené důsledky svého konání. Řečeno moderním jazykem a novými poznatky - učí se tak přirozeně růstovému myšlení a sebekoučování.
" Nakonec přijde den, kdy se děti začnou o něco zajímat: obvykle o činnosti praktického života. "
Pomůcky nejsou odtrženy od běžného života, nekomplikují ho, naopak z něj vycházejí a nakonec ho zjednodušují (zejména nám, dospělým).
" Jejich základním základním koordinovaným pohybům chybí síla a půvab a jejich jednání je vrtkavé. "
Způsob práce s pomůckami rozvíjí hrubou i jemnou motoriku, smysly, myšlení, řeč. Správný úchop pera začíná u malé lžičky, koordinace sedu při psaní u chůze po linii, skrze spolupráci rukou (nošení táců, pomůcek) dochází k propojování mozkových hemisfér a díky zapojení smyslů při učení spolupracuje víc mozkových center.
" Zásadní je, aby úkol v dítěti vzbudil takový zájem, že pohltí celou jeho osobnost. "
" Soustředící se dítě je ohromně šťastné - ignoruje sousedy či návštěvníky, kteří se kolem něj pohybují. "
" Učitelka se stává strážcem a opatrovníkem prostředí. "
Montessori nás učí být dobrými pozorovateli. Odhalit, jestli je daný úkol příliš těžký nebo snadný, jestli rezonuje s vnitřním zájmem dítěte, proč se mu dítě ne/věnuje. Ze začátku se to může zdát pracné, ale nakonec nám to pomáhá fungovat s dětmi v atmosféře porozumění a zjednodušit si život.
Marie Montessori strávila neúnavnou prací mezi dětmi, s dětmi a pro ně 57 let svého života. Systém funguje bez ohledu na národnost, kulturu či náboženství. Již za jejího života škol(k)y vznikaly kromě Itálie také v Holandsku, Anglii, Spojených státech, Španělsku, ale i Indii a mnoha dalších zemích. Montessori školství funguje již desítky let - kontinuitu přerušily jen světové války.
Marie Montessori byla první vystudovanou ženou - lékařkou v Itálii, později studovala ještě pedagogiku, antropologii, filozofii (zejména psychologii, která se teprve definovala jako samostatný obor), cestovala a dopisovala si s učiteli, kteří chtěli její metodu používat. Byla velkou průkopnicí v oblasti poznávání dítěte a dětství (do přelomu 19. a 20. století bylo dítě vnímáno pouze jako zmenšený dospělý, jako méněcenný "polotovar"). Mnoho jejích poznatků potvrzují moderní vědecké výzkumy (zkoumání mozku pomocí EEG), ale především fungují, stejně jako tehdy, v praxi.
Citace jsou z knihy Marie Montessori - Absorbující mysl.